Cestopisy

Je pondělí, avšak poněkud jiné pondělí. Vstanu, dám si sprchu, a poté snídani. Dnes si dávám jogurt s vločkami a jahodovým domácím džemem, semínky atak. Je to mňamka! Kluci se na mě smějí, vyptávají se, jaká byla procházka s Justinem. Pro změnu se směju já na ně, jestli přežil karavan po včerejší noci. 😀 Dále […]

Dnešní povídání začnu o včerejším večeru. Jak asi víte, domlouvali jsme se, že vyrazíme na nějakou místní párty. Přeš všechny nesrovnalosti, zda půjdeme nebo ne, jsme se nakonec rozhodli pro variantu JÍT. A myslím, že jsme udělali dobře. Řeknu Vám, že mě dost hodně věcí překvapilo. 😀 Nejdříve jsme šli totálně ve tmě, protože na

Dnes mi plán jít ráno běhat opět nevyšel… no jo, no jo. Prostě se tady děje tolik věcí, že jsem ráda, že stíhám chodit spát. Ale samozřejmě, kdybych moc chtěla, šlo by to. Nakonec vstávám, utíkám si dát sprchu, a pak už za parťákama na snídani. 🙂 Dneska si dávám asi poprvé za celý trip

Dnes je pátek, 9.9. 2016, a dnešní vstávání bylo opravdu krušné. 😀 Spala jsem pouze něco málo přes dvě hodiny. Vzbudili jsme se k ránu, a měli v plánu uvařit si oběd. Pak jsme měli sraz s Míšou a Martinem, a měli jsme jet do městečka Porto Ferraio, kde měla Míša sraz se svou kamarádkou. Chvilku

Když jsme včera ulehli totálně unaveni do postele, dnes jsme se vzbudili plní energie. Nutno ovšem říct, že jsme si vyjímečně trochu přispali, a spali asi do 9. Pak už jsem se snažila napsat článek, nabalit věci na dnešní trip, a holá za dobrodružstvím. 🙂 Jelikož jsme opět nestíhali, a Martin s Míšou už trochu

Budík na 7 ráno s domněním, že pojedeme brzo ráno na trip. Nakonec ale budík posouváme a vstáváme před 8. 😀 Celá rozcuchaná vylezu před karavan, nadechnu se čerstvého vzduchu a míjím malou blonďatou holčičku. Díváme se na sebe, a pak ji začnu mávat. Jde nejspíš s tátou. Neustále se za mnou otáčí a máváme si

Vstaneš totálně rozlámanej, vyčerpanej, ale zvědavej. Ano, takhle nějak to bylo. V autě, kde jsme přečkali minulou noc, není moc místa, ale nějak jsi to zvládnul, nejseš přece žádná bábovka,  no ne. 😀 No a nakonec probíhá ranní vstávačka fakt rychle, protože je možnost stihnout dřívější trajekt. Stiheneme ho, a už si to celí rozespalí

„Hele, Dino, nemáš pastu? Já ji mám totiž v kufru.“ Znáte takový to, jak nikdo nemá pastu, protože všichni čekají, že ji bude mít ten druhej, anebo ji prostě zapomete v kufru? Ano, ano, tak to se mi nakonec stalo. Ještě, že ji DiNo nakonec měl a nečekal, že ji bude mít Dan. Musí být