I když to vypadá, že tady moc nespíme a ono je to zčásti i pravda, tak vlastně máme docela dost energie, mi přijde. Snídáš opět u místních, na srpchu i hmyz už sis docela zvyknul, balíš malý batoh a čeká tě další výšlap. Tentokrát na docela známý Little Adam’s Peak. Třetí výšlap ve třech dnech. […]
Dnes se mi sice nepodaří vstanout na východ slunce, ale i tak se kochám tím výhledem, co máme. Večer jsme přijely totiž už za tmy a viděly jen, že stoupáme vysoko, ale ne to, co je kolem nás. Je to nádhera.Plán na dnešek prozatím necháváme otevřený. A tak se osvěžíš sprchou, která je právě venku
Den pátý, HEREČKY NA TRIPU, aneb výlet s místními, a jak jsme zmokly těsně před vrcholem Read More »
Všichni dnes sepisují, co se odehrálo v roce 2018, že? No tak já to taky zkusím. Byl to pro mě docela náročný rok plný výzev a zkoušek. Nicméně i tak děkuji roku 2018, protože mě určitě mnohému naučil a citim za to vděk. 🙏 Vytrhli mi zuby moudrosti (všechny čtyři osmičky) a dost to bolelo, řešila
Šťastný nový rok 2019 nám všem! Read More »
V pětadvaceti se Zsofia rozhodla vyrazit s Člověkem v tísni na roční misi do Myanmaru, který se i přes reformy vedoucí k demokratizaci země nadále potýká s ozbrojenými konflikty. Ze své pozice pomáhala místním s rozvojem organizací zaměřených na sociální soudržnost, kterou je v zemi nutné intenzivně podporovat. Jak sama říká, dobrovolnictví je velkou příležitostí,
Zsofia Pitcz: Dobrovolnictví vnímám jako součást svého života. Read More »
Často mi někteří píšete, kde beru tolik energie, že jsem pořád tak veselá. Ale to není tak úplně pravda. I já mám občas den, kdy jsem smutná a bez energie. Například dnes. Je mi smutno, není mi dobře fyzicky a ani psychicky. I já jsem pouze člověk z masa a kostí, i já jsem pořád
I já mám občas den, kdy mi je na prd Read More »
Občas mi přijde, že se vytrácí ze společnosti určitý typ ženské křehkosti, elegantnosti a empatie. Když občas vidím, jak se některé holky snaží zalíbit klukům, je mi z toho smutno. Co největší výstřih, co nejkratší sukně, výrazný make-up a všechno tak trošku umělé. Bohužel jsem byla svědkem i toho, že se nějaké holky chlubily tím,
Ženy, buďme sexy, ale nezapomínejme být taky chytré Read More »
HRA NA LÁSKU “Je láska iluze? Lásky jsou směšné i hořké zároveň. Tak se pojďme ztratit v našich myšlenkách, Pojďme si spolu hrát na Lásku. Pojďme spolu vytvořit obraz plný barev. Udělám plátno z tebe, chceš? Dej tu hudbu víc nahlas a pojď tancovat. Tak už zhasni a pojď. Pojďme si spolu hrát na Lásku, ale sundej
Ztracené duše ————————–——-> “Byli dvě těla, dvě duše, ztracené, zabloudilé duše, které se nemohly najít. Našly se a zase se ztratily. Jak pošetilé zdát se může, když ještě nedávno zpíval ti písně, ale dnes už o tobě neví. Zase se nechala lapit. Jako moucha do sítě pavouka. Byli dvě těla, dvě duše, ztracené, zabloudilé duše,
Tomík na cestách alias Tomáš Vejmola, cestovatel s krví dobrodruha, který rád překonává své hranice. Jednoho dne dostal výpověď v práci a koupil první levné letenky do Indie. Prošel trek kolem Annapuren v Nepálu, na kole ujel za sto dní sedm tisíc kilometrů do Gruzie a zpátky a nyní se vrátil z Bangkoku tuk-tukem. Zdálo by se, že se tenhle
Tomík na cestách: Cestuji, abych poznával lidi. Z Thajska na Moravu tuk-tukem Read More »
Milý deníku, tentokrát jela dívka na kostýmovou zkoušku do filmových ateliérů Barrandov. Těšila se. Měla v sobě vzrušení, vnitřní žár, o kterém zpívá Jirka Macháček v jedné písni, a krapet strachu. A tak, když se svlékla do spodního prádla, kostymérky to okomentovaly: “Další drobná. Máme tu jen samé velké šaty.” Dívce to vlastně trochu zalichotilo.
Dívka v říši filmových ateliérů aneb nebojme se svých snů. Read More »
