Day 08
Dnes nemůžu psát něco o probuzení, neboť my nešly ani spát, že jo. Hra “Yes man” nás totálně vyčerpala, ale tak byla sranda. Je 6 hodin ráno a kluci nás jdou hodit na nádraží, odkud má jet vlak na letiště. Co se ale nestane, vlak nejede. Kluci nás v tom naštěstí nenechají a hodí nás na jiné nádraží, odkud už vlak stíháme. Za to let stihneme jen tak tak. Kam letíme? Do Izmiru! Naplníme tak další výzvu. Pak chvíli zevlíme, až jdeme stopovat. Je tu tak 100°C. Fakt vedro jak v sauně. Hned 1.stop nám nedoporučuje stopování v Turecku. Nedoporučuje nám to nikdo. A tak nakonec přijímáme lístky na autobus do Istanbulu od toho pána. Máme chvíli ještě čas, a tak se jdeme projít. Všichni na nás koukají. Připadáme si jako nějaká atrakce. Pak míjíme děti, které si hrají na ulici. Na chvíli se zastavíme a jen je pozorujeme. Pak se rozhodneme jim věnovat nějaké bombony. Jejich reakce nás překvapí. Pokračujeme dál a tří generační rodina nás chce pozvat na čaj. Pozvou nás do obýváku, kde koukneme na hodiny a trochu se zhrozíme. Je tu o hodinu víc. Takže žádný čaj, ale pěkně rychle sprint na nástupiště. Bus odjel. Aha. Naštěstí nám pomohou a domluví autobus za hodinu. Ten už si ujet opravdu nenecháme. Musíme uznat, že ta večerní projížďka stojí fakt za to. Až na situaci, kdy jdu o pauze na záchod a zpátky nemůžu najít náš autobus. Ach jo. Ten můj orientační smysl. 😀 Naštěstí to dobře dopadne. Čeká nás ještě 8ihodinová cesta do Istanbulu. Přijde na mě krize. Strašně ráda bych se natáhla, ale nejde to. Jsem fakt unavená. Brečím a směju se zároveň. Je to fakt absurdní. Naštěstí tuto krizičku překonám. A to i díky Vojtovi. Takže tak děcka. Hold není to vždy jen kupa zážitků, ale také kupa překonávání sebe sama, vyčerpání a stresujících situací. I tak to ale za to stojí. ❤ Stay cool bro and go from your comfort zone. Ale samozřejmě nic se nemá přehánět a je potřeba poslouchat své tělo. Proto jsem ráda, když nakonec usnu. 🙂
Odkaz na další epizodu na Streamu je zde: https://www.stream.cz/low-cost-race/10018795-prvni-mezikontinentalni-let
