I když jsme včera (nebo vlastně dnes ráno) po párty nešly příliš pozdě spát, děje se toho poslední dny tolik, že si dnes dovolíme přispat si a načerpat trochu energie. Vstáváme opravdu až kolem 11. Jelikož jsme slíbily, že dnes budeme vařit my, musíme zajít do místního obchůdku dokoupit nějaké potraviny. Když míjím auto, nečekám a zkouším ho stopnout. Přece jen se nám teď každá ušetřená minuta může hodit. Pán je tak hodný, že nás hodí do obchodu, počká na nás, než nakoupíme a pak nás zase hodí zpět. Je to neskutečný. Moc mu děkujeme. Dvě holky z Evropy, které tady stopují, jsou asi trochu atrakce, uznávám.
Na oběd se rozhodneme udělat bramboráky. Je to typické pro Česko, a tak to je i fajn v tomhle ohledu, že náš hostitel ochutná něco z Česka. Brambory nám ještě zbyly, tak je nakrájím a hodím do trouby. Bude to naše večeře. Po obědě píšu. Následně si sbalíme malý batoh, plavky, ručníky a vyrážíme na další poznávání ostrova. Dnes nás toho čeká opravdu hodně. Jako první se jedeme podívat na plantáže čaje. Ještě nikdy jsem je neviděla naživo. Je to malá továrna, kde se můžete podívat, jak se vyrábí čaj a následně ho i zdarma ochutnat. Dáme si zelený čaj. Kochám se tím neuvěřitelným výhledem na zeleň a plantáže všude kolem. Cítím mír v duši. Naprosto klidná sedím, popíjím doušky báječného čaje a jen trošičku přemýšlím. Tahle vlna mě strašně baví. Absolutně nevnímám lidi kolem, turisty, důchodce. Snažím si jen užívat přítomného okamžiku. Pak se chvilku procházíme.
Naše další zastávka bude Lagoa do Fogo. Nemusím asi vysvětlovat, že i tahle scenérie mě totálně nadchne. I když se s Jančou snažíme fotit a sdílet tyto krásy s rodinou a přáteli, jen stěží se dá atmosféra vystihnout i na fotce. Řekla bych, že je to téměř nemožné. Užíváme si ty výhledy. Počasí se nám nahoře hodně změnilo. Začíná opět mlha, vítr a pršení. I tak prý ale máme štěstí. Tyhle výkyvy počasí jsou na ostrově prý běžné.
Poslední naše dnešní zastávka je Caldeira Velha. Jedná se o džungli s jezírky, ve kterých se dá koupat. Jsou to teplé prameny. Nic takového jsem v životě nezažila. Procházíme se doslova fakt džunglí. Míjíme malé jezírko, které je bohužel plné lidí. To nás ale neodradí. Jdeme nejdříve do toho méně teplého, kde je i vodopád. Je to fakt zajímavý zážitek. Následně se přemisťuji do toho teplejšího, kde teplota vody může mít něco kolem 30i stupňů Celsia, možná i více. Je to teplé jako čaj. Jediné, co mi to trošku kazí, jsou ti všichni lidé kolem. Haha. Hodiny utíkají jako pára nad hrncem, máme najednou 8 hodin večer. Čekáme na našeho hostitele, než se převleče a vyrážíme na byt. Zítra odlítáme, a tak si musíme sbalit věci. Dávám si rychlou sprchu. Pak jdu dochystat salát k naší večeři. S Jančou vytvoříme zeleninový salát s cizrnou podávaný s těmi brambory. Hostiteli chutná, jsme rády. Následující plán měl být koukání na film. Nakonec dáme ale přednost společenské hře, protože chceme jít spát kolem půlnoci, abychom se alespoň trochu vyspaly na zítřejší let. Na letišti musíme být totiž před 6 ráno. Film by se tedy nestíhal. Hra spočívá v tom, že musíte hledat stejné symboly na kartičkách. Pokud najdete, snažíte se, co nejdříve uchopit „totem“. Ze začátku hrajeme pár her, abychom to pochopily. Následně se dost rozehrajeme a je to fakt sranda. Několikrát soupeříme s Jančou o „totem“ tím stylem, že se válíme po zemi a ani jedna nechce totem pustit. Smějeme se. Janča skoro nedýchá a vysmátým hlasem říká: „To je srandovní ty tvoje žabky a ponožky v nich.“ Hostitel i já se taky dost bavíme. Nakonec Janča zvítězí. A to i přesto, že říká, že na tyhle hry není dobrá, neboť ji to dochází pomalu. Leč jsem soutěživá a několikrát blízko výhře, nevyhraji nakonec ani jednou. Náladu nám to nekazí. Dáme poslední tři hry a jdeme si lehnout, abychom se alespoň trochu vyspaly. Budík nám ukazuje, že budeme spát necelé 4 hodiny, což nás trochu děsí. Tak zatím dobrou noc.
